zdroj: http://www.novinky.cz/archiv/Index/Lide_vztahy_sex/10569b871.html?from=hp
Děti putovaly po různých (a nutno říci přeplněných) zařízeních, a protože byly divoké, nezkrocené, zlobivé, všude se jich hleděli zbavit, až nakonec skon?ily v ústavech pro mentálně postižené, a?koli takové nebyly.
Já se hned při nástupu setkala s jedním z nich � byl to asi 13letý cikánský chlapec Robert, divoký, násilnický, němý. Alespoň tak mi ho představili. Týden před mým příchodem se zmocnil koloběžky, využil toho, že zůstala otevřena vrata areálu, a na koloběžce uprchl. Chytili ho až po několika kilometrech, které zdárně urazil po hlavní silnici směrem k městu. Když se ho snažili naložit do auta, zakousl se vychovatelce do ňadra, a to tak mocně, že na něm měla několik týdnů pořádnou modřinu.
Robert si mě nedůvěřivě prohlížel, ale žádnou zvláštní agresi neprojevil. Teprve když jsem s dětmi vyšla do zahrady, nenápadně tam ukořistil sukovitou větev a vší silou mě s ní praštil zezadu do hlavy.
Udělala jsem něco, co by všelijací teoreti?tí vychovatelé, kteří děti vidí sotva hodinu týdně, považovali za naprosto nepřípustné, ale co ve skute?nosti bylo jediné správné. Rychle jsem se oto?ila, vyrvala chlapci větev a ránu mu natvrdo oplatila.
Robert se zakymácel, pak roztáhl obli?ej do úsměvné grimasy a od té doby mi byl oddaný jako pes.
Tak jsem si byl dopoledne objednat koberec. Prijde sice az za tyden, ale aspon jeste nemusim vypinat compa. Jedu totiz uptime rekord: 7wks 2hrs 18mins 34secs.
Koberec jsem si aspon vyfotil, tak uvidime jak to bude vypadat ve finishi
Rozdil mezi hokejovou bitkou a normalni rezbou je docela velikej. Ona ta hokejova ani neni moc bitka, dokud do sebe nejdou hokejkama a necaka z nich krev na vsechny strany …
You are one of God’s mistakes
You crying, tragic waste of skin
I’m well aware of how it aches
And you still won’t let me in
Now I’m breaking down your door
To try and save your swollen face
Though I don’t like you anymore
You lying, trying waste of space
My, oh my
A song to say goodbye
A song to say goodbye
A song to say -
Before our innocence was lost
You were always one of those
Blessed with lucky sevens
And the voice that made me cry
My, oh my
You were mother nature’s son
Someone to whom I could relate
Your needle and your damage done
Remains a sordid twist of fate
Now I’m trying to wake you up
To pull you from the liquid sky
‘Cause if I don’t we’ll both end up
With just your song to say goodbye
My, oh my
A song to say goodbye
A song to say goodbye
A song to say -
Before our innocence was lost
You were always one of those
Blessed with lucky sevens
And the voice that made me cry
Poslednich par dni se citim decentne vycerpan. Neprojevuje se to vsak fyzickou unavou, nybrz psychickou - jsem nejakej zaseklej.
Asi zeru malo vitaminu
Ve stredu probehl firemni vecirek v N11. Pro nase “oddeleni” takovy seznamovaci, protoze jsme tam vsichni vicemene novi. Zaroven byl i motivacni - firma fungujici rok a pul, jejiz vyvoj se da opravdu nazvat jako dynamicky (v nabidkach prace casto clovek vidi “prace v dynamicky se rozvijejici spolecnosti”). Vekovy prumer je tam cca 28 let - a ja jsem asi nejmladsi Domu jsem dorazil asi ve 3 rano.
Do prace na 11:30 a 16:30 autoskola. Nejak mi to neslo, byl jsem po tom veceru trochu rozhozenej. Potom hned domu, najist, osprchovat a hura na florenc do divadla.
Sli jsme na Understand, kde predstaveni zacalo uz u saten pred samotnym zacatkem: “Ahoj, jak se mas? Mas nejakyho svyho nejlepsiho kamarada? A co treba ja? Muzu bejt tvuj nejlepsi kamarad?”, obchazel lidi v predsali nenapadnej kluk. Po otevreni dveri se dav nahrnul do salu a my jsme si sedli do posledni rady. Predstaveni zacalo a kluk vedle Simi porad nahlas mluvil a neco komentoval. Pak si najednou stoupl na zidli, vyskocil na strop a prelezl po nem cely sal, nacez spadl ze 3 metru na bok. Ano, to predstaveni bylo dost netradicni, ale o to lepsi. V mem osobnim zebricku, se to radi hodne hodne dopredu, az na prvni misto Nejzajimavejsi totiz bylo, ze dej byl docela smutny, ale po skonceni se kazdy v sale usmival. Uplne vsichni. Ja jsem se usmival celou cestu domu, i cestou dnes do prace, kdyz jsem si na to vzpomnel. Vlastne se usmivam i ted. A proto vsem muzu doporucit, obetujte 90kc (studenti) a nenechte si to ujit
A dnes? Dnes se mi protahla prace do 19:00. Na obed jsme sli do Jihoceske restaurace, ktera je hned vedle Cafe Slavia. Musim rict, ze kombinace luxusniho prostredi a vyborneho gulasku za 66Kc mi udelala radost (zpetne jsem se musel smat svemu puvodnimu navrhu, jit do cinske “restaurace”).
A jeste par doplnujicich:
Pokusim se tu zacit psat min buranskou formou
adFOX hlasi mi pri prihlaseni hlasi: “Uživatel nemá aktivovánu potřebnou roli nebo je role do?asně blokována.” - pokudu muzu hadat, duvod bude spis ta druha moznost
To si takhle jedu do prace tramvaji, kdyz vidim ze mam jeste par minut casu, a tak si skocim do kramu pro obed. Projdu Tescem do samosky, ktera je vzdycky po ranu plna zoufalcu, jako jsem ja.
Vezmu si dve bagetky, syr a podebradku. Ve fronte uz jsem skoro na rade, ale zenska predemnou zaplati, ma nakup porad na pultiku a pul hodiny si uklada penezenku. Prodavacka si odeme vezme podebradku, namarkuje a pak i zbytek. Zaplatim, ale kdyz si chci vzit svuj nakup, tak zjistim, ze nemam podebradku Tak ty prodavacce decentne rikam, ze ta pani si vzala moji podebradku, nacez se zacala smat a ja si vzal jinou
Simi prijela na vikend, tak se tu zase strhly kreativni demence - vicemene pokracovani fotky z minulyho silvestra http://muriel.blog.cz/0601/fotka-z-hor
